Duha

13. června 2007 v 21:26 | Nikysek |  Básničky a citátky
Tohle je první stvoření, co jsme vymysleli s Koko, doufám, že ti to nevadí...Byla to povinná básnička, takže to neni žádný veledílo, spíš takový malý dílečko, jen těch devět řádků, ale stejně se mi líbí
Při dešti se někdy stane,
že slunce nenadále vstane,
pak podívej se na oblohu,
spatříš tam pruhovanou duhu,
oblouk barev nad krajinou,
všichni pod ním láskou hynou,
říčky pod ní se linou,
milenci v obětí splynou,
nenajdeš už nikdy jinou.
...
Jenom v našem kraji lásky,
kde víly skáčou
přes oblázky,
jindy pláčou,
jindy myjí vlásky,
duhu najdeš,
odpovědi na otázky,
na něž se mě tážeš v noci,
není však v mojí moci,
ti k rozřešení napomoci.
Hledej duhu a poklad tam,
kde se svojí duší začínám,
kde rostou moje vílí nožky,
kde ťapou si stonožky,
tam, kde skryty jsou moje kořeny,
tam, kde jsou mařky kouřeny,
kde skrývá se opiové nebe.
Ufff,už mě z toho kouře zebe =o)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kokoska Kokoska | 14. června 2007 v 18:01 | Reagovat

hmmm tan začátek je nějakej jinaj nemyslíš???

2 nikynka nikynka | E-mail | 18. června 2007 v 19:19 | Reagovat

Nn, to je ten původní, no možná sem ho trochu pozměnila :oO

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama