Bohyně

7. června 2007 v 21:44 | Nikysek |  Básničky a citátky
Ta zlatavá záře,
co sálá z její tváře,
ano, tu moc dobře znáš.
Té bohyni se as jen zdáš.
I ona má trápení,
i pro ni zdá se, žádný není.
To ty seš její bůh.
Jen ty nejsi pro ni jen vzduch.
I když je to koketa,
i když každá láska odkvétá,
ta její láska zůstává.
Ona jen na tebe čekává.
Než slunce vstane,
bohyně už láskou plane.
Vstoupils do snů jejích.
Ano, to tys udělal ten hřích.
Zmítá se na nebesích,
a když na ni Zefyr dých,
sen její se rozplynul.
Záblesk lásky pominul.
Sestoupí tedy mezi nás,
poslouchá každičký hlas.
Ten tvůj ale nikde není.
Tak komu dá ranní políbení?
Nerozhlíží se jinde však, ani za mák.
Bohyně koket chce jen tebe, tak jako tak.
Ať už pošle jinému vzdušnou pusu,
ačkoliv není podle jejího vkusu,
ať už vrhá pohled dlouhý,
všechny její tajné touhy,
stále k tobě směřují.
Jen tobě oči důvěřují.
Jen ty máš právo na bohyni,
co zběsile lítá po svatyni.
Jen TY máš právo ji milovat.
Polibkem nežným obdarovat.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Biba Biba | E-mail | Web | 7. června 2007 v 22:31 | Reagovat

tak na tohle se dá říct jen: wau... :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama